V panelové diskusi došlo na Zemana, Babiše i jejich podobnost s komunisty

Oslavy čtvrtstoletí demokracie měly v Turnově čtyři části. Po vernisáži prací studentů středních škol v Kulturním centru Střelnice a po předávání medailí starosty v kině Sféra se program přesunul do Městského divadla, kde se ještě před divadelním představením Havlovy hry Audience konala panelová diskuse na téma 25 let demokracie u nás. Svoje názory přijeli vyjádřit Helena Illnerová, Martin Půta, Petr Honzejk, Adam Borzič a Jan Ruml. Mluvilo se o Zemanovi, Babišovi, ale také o pocitech z listopadových událostí roku 1989 a vizích do budoucna.

Moderátorkou panelové diskuse byla editorka Radiožurnálu Lenka Šumová. „Česká společnost za uplynulých pětadvacet let zestárla, v roce 1989 bylo téměř dvakrát víc dětí než starců, dnes se ten poměr otočil,“ zahájila několika fakty. „Fasády už nepodpírá trvale umístěné lešení, pije se mnohem víc vína a o trochu méně piva, naopak sníme hodně čokolády, ale o čtvrtinu míň hovězího masa,“ pokračovala. Na úvod pak dodala, že dvě třetiny Čechů jsou se změnami po roce 1989 spokojené.

V samotné diskusi se první ujala slova vědkyně Helena Illnerová, jedna z klíčových osobností roku 1989. „Já si myslím, že těm, kteří Listopad zažili, to přineslo ty nejkrásnější chvíle v životě. Já jsem léta žila pod Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak a 17. listopad pro mě byl něčím úžasným,“ řekla na úvod. Pak vyjmenovala mnoho pozitiv, která svobodná demokracie přinesla, mezi nimi vyzdvihla svobodu volně cestovat a studovat.

Diskutující se ale dlouze nezabývali vzpomínkami a vrhli se do současných témat. Nejčastěji se skloňovalo jméno prezidenta Miloše Zemana a zakladatele hnutí ANO Andreje Babiše. „Transformace u nás proběhla lépe než v okolních zemích,“ začal Honzejk. „Neměli jsme tady hyperinflaci jako v Polsku, mečiarismus jako na Slovensku, fašistické tendence jako v Maďarsku. Zahraniční politologická literatura nás hodnotí naprosto vzorově, ekonomicky jsme rostli až na ten drobný propad v roce 1997 a ostatní postkomunistické země nás začínají dohánět až nyní. Takže základna je v pořádku,“ pokračoval známý novinář.

Jenže společnost to tak podle něj pravděpodobně neprožila a hodnotí vývoj událostí úplně jinak. „Přestože ekonomicky jsme na tom dobře, podstatná část společnosti má pocit, že jsme nejzkorumpovanější zemí v Evropě. Pětatřicetiprocentní podporu má nesystémové hnutí Andreje Babiše, které klade důraz na manažerské řízení společnosti,“ popisuje ze svého pohledu současnou situaci Honzejk. Pak se pouští na velmi tenký led. „Paradoxní je, že v totálním ovládnutí veřejného prostoru brání bývalému nomenklaturnímu funkcionáři Babišovi komunistická strana,“ řekl. Zemanovsko-Babišovská současnost podle něj nemá ke komunistické minulosti potenciálně až tak daleko. „Koneckonců i komunisti byli manažeři, jejich organizace společnosti byla také hierarchická a nikdo nesměl zpochybnit jejich vedoucí úlohu, jinak dostal třeba výpověď z práce,“ uzavírá Honzejk svou ostrou kritiku. Illnerová vidí současnost jako lavírování mezi západem a naším mocným sousedem na východě. „My ale patříme k západní demokracii,“ upozornila Illnerová.

Pak přišla řeč i na pohled do budoucna. Slova se ujala opět Helena Illnerová a přišla s názorem, že jsme zanedbali výchovu a té bychom se do budoucna měli věnovat nejvíc. „Domnívám se, že je potřeba vychovávat děti aby byly dobrými občany. K mravnosti, ke slušnosti, k odpovědnosti a k vlastenectví. Aby byl člověk hrdý a zároveň cítil zodpovědnost za své nejbližší okolí, za svou práci, kraj, za svou zemi. Myslím, že bude dobře, až se spojí mravnost s odpovědností,“ řekla významná česká bioložka.

Martin Půta vidí jako další problém současnosti ztrátu důvěry. „Účast v komunálních volbách byla menší než 40 %. Většina lidí tedy ztratila víru v to, že může svojí účastí ve volbách něco ovlivnit. Tihle lidé pak mají tendenci podléhat jednoduchým heslům,“ narážel hejtman Libereckého kraje na politiku Andreje Babiše.

Na závěr se diskuse stočila k mírně filosofickému pohledu na demokracii a svobodu jako takovou. K tomu řekl básník Adam Borzič mimo jiné, že demokracie je v krizi. „Hrozbou je ztráta důvěry v zastupitelský systém a postupně se objevující oligarchické prvky v našem zřízení,“ řekl. Na to reagoval Jan Ruml. „Politika není špinavá, špinaví jsou jen někteří jedinci, kteří ji dělají. Ona je to ale věc veřejná, pojďme jí vrátit obsah,“ vyzval. Jediná cesta podle něj spočívá v tom, že mladí lidé začnou hledat náplň demokracie. „To je naše naděje do budoucna. Je to ale už věc jiné generace, která by to měla dělat lépe a účinněji,“ dodal bývalý český ministr.

Tajemství svobody podle Rumla tkví v ochotě k oběti. „Neznamená to, že musíme všichni pokládat život, ale znamená to se něčeho vzdát pro vznešenější cíl. To myslím může každý. Něco pro společnost obětovat, třeba čas,“ uzavřel diskusi Jan Ruml.