Safír zve na výstavu k 50. letům národní soutěže

Fotoklub Safír Turnov, Kulturní centrum Turnov a  A Fotostudio BJ  vás zvou na novou výstavu fotografií při příležitosti oslavy 50. let Národní soutěže (1970 - 2020), spojenou s výstavou amatérské fotografie.

Výstava se koná za podpory Svazu českých fotografů, Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu, útvaru ARTAMA a za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.

Výstava bude slavnostně zahájena ve foyer KC Střelnice ve středu 2. února 2022 v 17 hodin a potrvá do 1. března 2022.

Pár slov na úvod

Každé výročí nám dává příležitost podívat se do minulosti a připomenout si, co dobrého jsme v minulosti udělali a co se nám až tak nepovedlo. Nejinak je to i u příležitosti 50. ročníku Národní soutěže amatérské fotografie.

První soutěž se uskutečnila v roce 1970 v Hradci Králové. Abychom alespoň trochu pochopili, v jaké době to bylo, musíme se krátce vrátit do historie fotografického hnutí v našich zemích. Nebudu popisovat vznik prvního Klubu fotografů amatérů v Praze v roce 1889, důležité je, co se odehrálo v padesátých letech dvacátého století. V kontextu s politickou situací byly do té doby samostatné fotokluby prakticky zrušeny, jejich majetek převeden pod Revoluční odborové hnutí a v rámci toho pak, nejčastěji pod hlavičkou ROH některého velkého podniku, pokračovaly v činnosti. Metodickou činnost však už od roku 1951 převzal tehdejší Ústav pro kulturně výchovnou činnost (dnešní NIPOS-ARTAMA.)

Po počátečních rozpacích se činnost „nových“ fotoklubů i díky všestranné podpoře rozvíjela. Je samozřejmé, že v souladu s prosazováním „socialistického realismu“ docházelo k potlačení tradičních hodnot, které byly prohlášeny za úpadkové a buržoazní. Přes tyto skutečnosti, zejména od roku 1956, zaznamenává amatérská fotografie rozmach. V šedesátých letech pak můžeme hovořit o jedné z nejlepších etap rozvoje amatérské fotografie. Stoupající zájem fotografů, vytvořené podmínky a určité uvolnění politické situace, to vše bylo příčinou, že se česká fotografie se během šedesátých let stala opět pojmem i v mezinárodním měřítku.



Zvyšující se počty fotografů i zvyšující se kvalita fotografií vyvolaly potřebu častějšího setkávání, poměřování a výměny zkušeností. Proto došlo i k rozšíření fotografických soutěží.

Logicky i k celostátnímu měření sil a vznikla celostátní soutěž AMFO. V lichých letech se tato soutěž konala v Martině. Z dnešního pohledu to více než soutěž fotografů byla soutěž funkcionářů ROH, kteří vybírali krajské kolekce fotografií. Struktura amatérského hnutí v těchto letech měla své zázemí v okresech i krajích, a tak bylo logické, že celostátní soutěž byla třístupňová, to znamená, že z okresních kol postupovali oceněné fotografické kolekce do krajských kol a odtud teprve do celostátní.

V roce 1969 se rozhodlo, že v sudých letech se bude konat obdoba AMFA jako česká Národní soutěž. První se konala v roce 1970 v Hradci Králové. Od tohoto prvního ročníku až do 10. ročníku se soutěž konala pravidelně jedenkrát za dva roky a vždy byla součástí Festivalu zájmové umělecké činnosti na počest nějaké události nebo výročí. Tyto skutečnosti však neměly vliv na chuť fotografů porovnávat své snímky a vystavovat je.

Možnost hodnotit kvalitu v té době vznikajících fotografií by vydalo na samostatnou publikaci a není proto předmětem tohoto úvodu. Je však třeba vzpomenout některá jména, která procházejí soutěží po mnoho let, jako na příklad Milan Borovička, Václav Podestát, Jiří Platénka, František Dostál, Antonín Špát, Cyril Gajdík, Jan Anděl, Ludmila Dušková, Ivan Císař, Jaroslav Klásek, Petr Moško, Alena Vykulilová a další. Vzpomenout musíme i na skutečnost, že v soutěži začínali dnešní známí fotografové a teoretici fotografie jako profesoři Vladimír Birgus, Jindřich Štreit (kteří se v dalším období stali i porotci), fotografka Dana Kyndrová, Josef Chuchma ml. nebo Ladislav Kamarád. Zapomenout nemůžeme ani na jména jako Ján Šmok, K. O. Hrubý, Josef Ehm, Vilém Reichmann, Václav Jírů, Miloslav Stibor, Miroslav Vojtěchovský, kteří jako porotci udrželi vysokou úroveň oceněných fotografií.



Je škoda, že doposud se nepodařilo uplynulá léta podrobně zhodnotit a popsat všechny peripetie, kterými soutěž prošla. Běžné stěhování od města k městu s podporou někdy štědřejší, a kvalitním profesionálním zázemím, zatímco jindy se organizátoři včetně účastníků potýkali pro změnu s viditelnou nouzí a spíše nezájmem těch, které by amatérská fotografie zajímat měla. Přes toto konstatování je na místě poděkovat organizátorům ve všech městech, kde se soutěž konala. Jak je vidět z následujícího velmi stručného přehledu, soutěž byla organizována v Brně, Hradci Králové, Olomouci, Kolíně, Ostravě-Porubě a konečně od roku 1996 ve Svitavách. Po roce 1989 se soutěž koná již každý rok.

V jednotlivých ročnicích se měnily kategorie i oceňování vítězných snímků. Zatímco zejména ze začátku se kategorie dělily podle věku, rozdělovaly se na černobílé a barevné snímky, vítězové byli odměňováni „Hlavní cenou“ a dalšími cenami, v dalších ročnících byli kategorie rozděleny na dokumentární a výtvarnou fotografii a s nástupem digitálních technologií se v posledních ročnících ustálily kategorie na neupravované (přímá fotografie) a fotografie na dané téma. Ve všech ročnících byla vyhlašována kategorie kolektivů.

U příležitosti letošního výročí jsme se snažili zdokumentovat minulé ročníky soutěže. Věřte, že to nebylo jednoduché. Materiály z jednotlivých ročníků nejsou nikde soustředěné. Katalogy se velmi obtížně dávali dohromady, a i jejich úroveň byla velmi rozdílná. Nakonec se podařilo soustředit díky pamětníkům všechny. Použité texty a fotografie jsou většinou skeny z katalogů. To jsou všechno důvody, které ovlivnily kvalitu této výstavy. publikace. Berte to prosím tak, že toto je první snaha o zmapování minulých padesáti let soutěže. Podívejte se společně s námi, jak se za 50 let měnily názory na fotografii.

-Milan Sedláček
odborný pracovník NIPOS-ARTAMA