Očima studentů: S chlebíčky je konec, přišel Čas holin

Že to nebude jen tak obyčejný koncert, bylo jasné od začátku. Bratři Ebenové nejenže hrají příjemnou muziku, ale mají i nezpochybnitelné charisma. Zvlášť pak Marek, který provázel i úterním koncertem na Střelnici. Před pěti lety se mluvilo v souvislosti s novým albem o chlebíčcích, teď stály na pódiu bílé holínky. Bratři Ebenové představili svůj Čas holin.

Bratři Ebenové nebyli v Turnově poprvé, mnoho diváků se s kapelou v minulosti již setkalo. Nikdo však neváhal využít příležitosti vidět Ebeny i napodruhé. „ My jsme tu byli už před pěti lety, ovšem dnes je to snad ještě lepší.“ podotkla jedna z návštěvnic.

Už samotný začátek vystoupení napověděl divákům, že je čeká veselý večer. Muzikanti přišli na jeviště úplně potmě. První písničku zahráli jen za svitu „čelovek“. Pro navození odlehčené atmosféry to stačilo.

V průběhu večera pak sklidila největší aplaus trampská písnička, ve které se hudebníci přestavili pod svými přezdívkami. K tomu, aby hlediště zůstalo v dobré náladě, by ale přezdívky ani nebyly potřeba. Vtipné historky a komentáře Marka Ebena obstaraly zábavu samy o sobě.

Bez holínek ani ránu

„Ne každá kapela má odvahu udělat to, co teď chystáme my,“ začal trochu tajemně Marek Eben. „Po téhle písničce totiž přijde přestávka. Tím vždycky riskujeme, že se publikum už nevrátí. Proto se raději preventivně rozloučíme písničkou Sbohem a šáteček,“ dovysvětlil se svým typicky pobaveným výrazem svou myšlenku samozvaný moderátor večera. Vrátili se naštěstí snad všichni, mnozí s vinylovou deskou v podpaží. „Tahle je poslední? Tak ta je moje!“ hlásila se o poslední kus jedna z návštěvnic.

Na konci koncertu pak nechyběla ani autogramiáda. Podpisy si nadšení diváci odnášeli na deskách, na CD nebo jen tak na papírku. Několik slov prohodil Marek Eben s každým, kdo o to měl zájem. S prázdnou tak neodešel nikdo.

autorkou článku je Marie Drahoňovská, studentka waldorfského lycea v Semilech