Čeští legionáři v Charbinu: Medailon Josefa Hříbka
Ještě než dojde na první přednášku tradičního Cestovatelského klubu, zveme vás na jeden mimořádný Cestovatelský klub (není zařazen v abonmá CK), který uvádíme v rámci oslav 100 let výročí založení republiky.
Medailon profesora Josefa Hříbka, ředitele gymnázia Elišky Krásnohorské v Praze, československého legionáře a cestovatele
Životní pouť profesora Josefa Hříbka započala 8. března roku 1885 na pražském Žižkově. Svou celoživotní profesní dráhu zasvětil práci kantora a ředitele pražského gymnázia, aby především vychovával a vzdělával mládež, a tak pomohl nově vzniklé Československé republice k výchově nové generace. I když nejprve působil jako učitel v renesanční malebné Telči za Rakousko-Uherska, další kroky jej zavály do hrůz 1. světové války, kterou prožil nejprve jako důstojník rakouské armády, posléze jako československý legionář a později se stal velitelem posádky v Charbinu (oblast Mandžuska v Číně). Ve službách císaře pána a jeho rodiny dokonce málem přišel o život.
Do samostatného Československa se vrátil až v roce 1921, kdy byl pověřen dr. Václavem Girsou, tehdejším zástupcem národní rady v Rusku, aby budoval hospodářské styky mezi mladou Československou republikou a zeměmi Orientu.
Jako člověk znalý zeměpisu, chemie a fyziky si byl dobře vědom toho, že nejdůležitější bude pro milovanou vlast nalézt nové trhy a odbytiště výrobků, aby země prosperovala a podílela se na mezinárodní dělbě práce.
Za První republiky se také věnoval pedagogické a přednáškové činnosti, publikoval časopisecky i knižně a rád cestoval po světě. Jeho celoživotní pedagogické úsilí bylo korunováno jmenováním ředitelem Prvního městského dívčího gymnázia Elišky Krásnohorské v Praze.
Po okupaci se aktivně podílel na repatriaci Čechů po světě do osvobozené vlasti, aby aktivně mohl pomoci při budování svobodného Československa. V roce 1947 byl jmenován vedoucím oblastní úřadovny československé přesídlovací komise v Rumunsku, která do Československa přivedla na 14 000 zemědělských i jiných dělníků osídlovat naše pohraničí.
V důchodovém věku byl redaktorem krajanského týdeníku „Korespondence Čs. ústavu zahraničního“ než začal vycházet Československý svět. V této době také navštívil řadu krajanských komunit v sousedních zemích, hodně fotografoval a publikoval krátké články i delší studie. Právě proto se stal členem Československého ústavu zahraničního a National Geographic Magazine.
Při pohledu na jeho celoživotní dílo a bohaté životní zkušenosti je jasné, že po něm zůstala zřetelná životní brázda v podobě tvůrčí vědecké práce i osobního sebeobětování pro Československo a pro mladou nastupující generaci studentů a učitelů.
O neuvěřitelné cestě Josefa Hříbka bude vyprávět Oldřich Vaňura.
