Adventní koncerty zahájí Schola Gregoriana Pragensis

Advent se nezadržitelně blíží a s ním i adventní koncerty, které nabývají na oblibě. Dovolujeme si vás pozvat na ten první, který se bude konat v Chrámu Narození Panny Marie poslední listopadovou neděli. Koncert bude zároveň oslavou 700. výročí narození císaře a krále Karla IV.

O souboru

Schola Gregoriana Pragensis byla založena Davidem Ebenem v roce 1987. První dva roky existence mohla zpívat pouze při liturgii, od konce roku 1989 se však intenzivně věnuje také nahrávání a často koncertuje doma i v zahraničí (Itálie, Španělsko, Francie, Belgie a další). CD nahrávky souboru vznikají výhradně ve spolupráci s největším českým hudebním vydavatelem, firmou Supraphon, a získaly již řadu ocenění.

Soubor zároveň natáčí i pro Český rozhlas – zde již seznam nahrávek dosáhl úctyhodného počtu 319 skladeb. Schola v různých projektech spolupracovala s celou řadou špičkových českých i zahraničních interpretů (Prof. Petr Eben, Jiří Bárta, Jaroslav Tůma, Iva Bittová, Choeur grégorien de Paris, Boni pueri, Musica Florea a další). Soubor se řadí mezi přední světové interprety středověké duchovní hudby.

Zaměřuje se jak na sémiologickou interpretaci gregoriánského chorálu podle nejstarších neumatických pramenů z 10.–11. století, tak i na uvádění gregoriánských zpěvů vlastní české chorální tradice včetně rané polyfonie. Díky intenzivnímu studiu středověkých pramenů zaznívá v programech často i řada unikátních nově objevených skladeb ze 13.–15. století. V širokém spektru repertoáru souboru lze však najít i soudobou tvorbu – některé skladby mladé české skladatelské generace byly napsány přímo pro Scholu a v premiéře zazněly v jejím podání.

Slovo k programu od Davida Ebena, uměleckého vedoucího souboru

Carolus IV.
Rex et Imperator

Období vlády Karla IV. je pro české země epochou mimořádného kulturního rozkvětu. Člověk žasne nad tím, kolik architektonických a výtvarných památek zde za jeho vlády vzniklo. Na první pohled méně „hmatatelný“, ale neméně významný rozmach nastal i v oblasti hudební. V Karlově době se zvyšuje prestiž svatovítské katedrály jakožto duchovního centra země. Obřady zde konané se rozvíjely do nebývalé nádhery, integrovaly řadu „moderních“ teatrálních prvků a působivě využívaly prostorových dispozic kostela.

První část  programu například nechá zaznít hudbě, kterou Karel mohl slýchat během svého pobytu v Paříži. Pozornost francouzské hudbě věnujeme na počátku i z dalšího důvodu: Francie byla ve 14. století vůdčí kulturní velmocí a určovala vývoj i v hudební oblasti.

Do programu jsme zařadili také vícehlasé skladby s mariánskou tématikou, které dokládají domácí tvorbu inspirovanou francouzským „novým hudebním uměním“, již zmíněnou ars nova. Je to skladba písňového charakteru Que est ista a také čtyřhlasé moteto Flos fit femine.

Závěr koncertu potom tvoří velikonoční repertoár s tématikou vzkříšení; při jeho poslechu si můžeme připomenout větu z Karlova vlastního životopisu, která vyjadřuje duchovní nasměrování jeho osobnosti: „Život věčný jest světlo člověka“.