„Vy budete kreslit, kreslit a kreslit,“ říkali jí. A tak Eva Mastníková kreslí

Eva Mastníková je známou ilustrátorkou dětských knížek, její Luisa a Lotka se dostala do výběru dvaceti nejoblíbenějších dětských knih nakladatelství Albatros, z jejího pera vzešly ilustrace ke knížkám jako Domov pro marťany nebo celá sedmidílná série o Aničce. Už čtrnáct let navíc vyučuje na turnovské Základní umělecké škole. A to šla málem studovat farmacii.

Chtěla jít studovat farmacii

Pochází z Olomučan u Blanska, její pradědeček byl malíř samouk a nebýt maminky, tak se umění nikdy nevěnovala. „Se sestrou jsme chodily do lidušky, ale já jsem si nějak nesedla s učitelkou a měla jsem pořád trojky,“ začíná Eva Mastníková svůj příběh. „Nakonec jsem řekla, že to nemám za potřebí a se sestrou jsme obě skončily. Ona pak šla na gympl a přestala malovat úplně,“ pokračuje dnes renomovaná ilustrátorka. Ona sama chtěla studovat farmacii, ale maminka si přála, aby aspoň jedna ze sester zkusila uměleckou dráhu. Vzala jejich práce za Daliborem Chatrným, který řekl, že u Evy je větší šance na vývoj a má se kam posunout.

„Pak jsem udělala přijímací zkoušky do Brna na Školu uměleckých řemesel a jsem ráda. Tehdy tam působil Jiří Šindler, který mě toho naučil hodně z grafiky a písma. Všechno tohle umím právě z Brna, na vysoké škole už na to nebyl čas,“ říká Eva Mastníková.

Běžte na peďák, pak se uvidí

Po střední škole se chystala Eva Mastníková na UMPRUM do Prahy. „Udělala jsem talentovky a už mi gratulovali k přijetí, když mi do schránky přišel dopis, že přijata nejsem, že museli dát přednost někomu s lepšími známkami. To byl nesmysl, protože já měla samé jedničky,“ popisuje. Její maminka se prý tehdy objednala ke kadeřnici, vzala si svůj nejlepší kostýmek a vydala se do Prahy. „Na UMPRUM jí řekli, že jsem opravdu přijatá byla, ale že poslední slovo má  ministerstvo školství. Tak se maminka vydala tam,“ usmívá se Eva. „Tam jí nějaký Krpata řekl, že nepotřebují rozšiřovat rodiny pražských lékařů a umělců a máma usoudila, že kdyby si vzala tepláky, bylo by to lepší,“ vypráví.

„Na UMPRUM jí nakonec řekli, ať jdu na „peďák“, kam jsem měla druhou přihlášku a že když udělám přijímačky i následující rok, tak ji vezmou do druhého ročníku.“ A to se taky stalo.

Dokud to nenakreslíš jako Jágr, budeš to mít blbě

„Na vysoké byl mým učitelem vynikající ilustrátor Miloslav Jágr. V ročníku jsme byli dva a můj kolega se chtěl věnovat plakátům, takže jsem zbyla já. A Jágr mi říkal: ‚Vy budete kreslit a kreslit a kreslit‘. Já přitom měla sen, že budu dělat loutky,“ vzpomíná Eva Mastníková. „Za celých pět let jsem žádnou neudělala. Pořád jsem kreslila, kreslila a kreslila,“ směje se.

Jako ilustrátorka začínala Eva Mastníková s menšími zakázkami. „První, co jsem dělala, byl řez muškátem. Vždycky jsme dělali to, co chybělo, třeba v nějaké učebnici,“ popisuje. Po vysoké škole dělala pro Albatros edici Korálek a pracovala v nakladatelství SPN. „Dělala jsem nějakou čítanku a pamatuju si, že jsem za ni dostala 39 tisíc korun, donesla jsem si je domů, rozložila je na postel a kochala se,“ vzpomíná zvesela.

Ilustrovala jsem, co nikdo nechtěl dělat

Eva Mastníková má na kontě mnoho knížek pro děti, mezi nimi je celá série o Aničce, Lentilka pro dědu Edu, Jak jsem dostal ségru a mnozí si jistě vzpomenou na Domov pro marťany, ke kterému má ilustrátorka zvlášť veselou historku. „Měla jsem štěstí na knížky, které nikdo jiný ilustrovat nechtěl. To je i případ Domova pro marťany, který je o chlapečkovi s Downovým syndromem,“ začíná. „Už když jsem si pro to do Prahy dojela, viděla jsem, že desky jsou několikrát přeškrtané a říkala si, sakra, to už mají několikrát vrácené,“ pokračuje. „Pak jsem jako vždycky nasedla do vlaku a knížku otevřela. Někde u Všetat jsem zjistila, že to není žádné sci-fi pro děti, jak jsem si do té doby myslela. A říkala jsem si, ty blbče, to sis zase naběhla,“ vypráví dnes už vesele. Knížka měla nakonec obrovský úspěch.

Učí na ZUŠ, kde má teď i výstavu

Eva Mastníková působí na turnovské ZUŠ už čtrnáct let, předtím učila asi tři roky na základní škole v Žižkově ulici. „Učení mi pomáhá zůstat v kontaktu s dětmi. Vím, co nosí na sobě, co čtou, jaké hry teď frčí, to mi pomáhá pak i při kreslení,“ uzavírá Eva Mastníková.

Jestli vás zaujal životní příběh Evy Mastníkové a chtěli byste si prohlédnout její práci, máte až do konce května možnost v malém sálku v ZUŠ navštívit její turnovskou výstavu. 


kalendář akcí
květen 2017
po út st čt so ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11

2017 © KC Turnov, All Rights reserved