Očima studentů: Představení Ucpanej systém ucpalo i Městské divadlo

Podle čeho poznáte, že představení, na které se chystáte, bude výjimečné? Podle hvězdného obsazení, referencí nebo podle toho, že lístky jsou vyprodané téměř měsíc předem. Ucpanej systém splnil všechny podmínky do jedné. Jestli někdy Městské divadlo v Turnově doopravdy praskalo ve švech, tak to bylo právě na nedělním představení Dejvického divadla.

Vidět Ivana Trojana na turnovském divadelním jevišti není zrovna nejběžnější věc a jen málokdo by si to nechal dobrovolně ujít. Přes tři sta šťastlivců, kteří si obstarali lístky včas, si v neděli zážitek z jeho brilantního hereckého výkonu v roli Boha užilo skutečně naplno. Divadlo bylo obsazené do posledního místa.

Sprosťárny? Byli jsme připraveni!

Hned v okamžiku, kdy pódium ožilo, přesvědčili herci všechny v hledišti, že „sprosťárnami“ skutečně šetřit nebudou. Ucpanej systém představuje Dejvické divadlo jako nejsprostší hru ve své historii a zřejmě není o čem polemizovat. Z úst herců jako jsou Hynek Čermák, Miroslav Krobot či Václav Neužil snad nevypadla věta, ve které by chyběla nadávka. „Nám to nevadí, my jsme na to byli připravení,“ hodnotili vulgaritu představení mnozí z diváků. Sprostá slova bezpochyby splnila svůj účel. Hlediště řvalo smíchy. Počáteční komediální fraška však postupně nabírala na vážnosti. Záchvaty smíchu vystřídaly pocity hrůzy či zděšení a nutkání se přece jen trochu zamyslet. „Výkon herců byl výborný. Ivan Trojan nezklamal,“ pochvaluje si představení jeden z diváků.

A jak vypadal Bůh v podání Ivana Trojana?

Kromě ucpaného záchodového potrubí, fotbalových utkání a plánování vraždy se příběh zabýval i existencí Boha. Roli “Nejvyššího“ si zahrál již zmíněný Ivan Trojan. Absurdní pozice, ve které byl Bůh představen, však dlouho udržovala diváky v nejistotě. Opravdu má člověk, který ze všech postav mluví nejsprostěji a od hlavy až k patě je obalený v exkrementech, představovat Boha? Role Ivana Trojana se ale do detailu projevila až v poslední scéně, kdy herec divákům konečně odhalí pravou příčinu svého počínání. V tu chvíli je už zřejmé, že autor hry Irvin Welsch neměl v plánu pouze pobavit. Zápletky jsou rozmotány, ovšem jejich hlubší význam přivádí diváka k zamyšlení a dojmy z nezvyklého zážitku přetrvávají ještě dlouho po odchodu z divadla.

Autorkou článku je stážistka Marie Drahoňovská, studentka semilského waldorfského lycea


kalendář akcí
prosinec 2017
po út st čt so ne
27 28 29 30 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
1 2 3 4 5 6 7

2017 © KC Turnov, All Rights reserved